V Mandragoře se Machiavelli s renesanční otevřeností vysmál lidské hlouposti a podal v páteru Timotejovi nezapomenutelný obraz prohnaného svatouška. Patřívalo k dobrému tónu pohoršovat se nad ožehavým námětem této komedie. Pohádkový námět Belfagora připomíná naší pohádku o čertu a Káče. I tento malý příběh je svědectvím toho, že Machiavelli byl nejen velkým mistrem slova, ale i vtipným pozorovatelem a bystrým znalcem lidského srdce.
2. vydání