Salónní příběhy a dojmy z cest

Autorovi, který jako první sledoval ve vysoké ruské společnosti i jejím pokleslém zrcadlení úkaz označovaný jako snobství, se především vytýká, že byl snob. Sollogub se tím ani netajil. Těžko si totiž představit, že by uvedl do ruské literatury toto velké téma 19. století, kdyby nepoznal moc snobismu sám na sobě. Sollogub popisuje petrohradské mondénní salóny i ubohost ruského provinčního městečka. Do protikladu světáctví staví ponižující život drobné inteligence a řemeslníků. Jeho próza Tarantas se řadí k evropským sentimentálním cestopisům, kultivovaným a modifikovaným ruskou tradicí. Realistické líčení provázené autorovým úsměškem nečekaně vrcholí v poslední slavné kapitole snem o zlatém věku aristokratického státu. Soubor kromě uvedené prózy obsahuje tato díla: Serjoža, Příběh dvojích galoší, Paní lékárníková, Psíček.