Rozvrat

Velký mistr francouzské literatury (1840-1902) podává v tomto svém předposledním románu, který je uměleckým dokumentem historické události – prusko-francouzské války v roce 1870 – věrný, místy až příliš věrný obraz typické imperialistické války, která nemohla přinést užitek vojákům ani jedné, ani druhé strany, nesmyslné války, ve které se lidé nechávali zabíjet pro blaho dynastie. Z podrobného vylíčení Sedanské bitvy a z popsání událostí Pařížské Komuny (i když Zolovi uniká skutečný význam a smysl tohoto povstání), vyzařuje vřelá sympatie k prostému, trpícímu a obětavému vojákovi ve válce, i sympatie, byť trochu naivní, k prostému pařížskému občanu komuny, a na druhé straně nenávist ke všem, kdo tyjí z utrpení jiných. „Rozvrat“ je realistickou výstrahou každému, kdo by chtěl lehkomyslně rozpoutat novou válku. (Podle předmluvy)