Román vystihuje tíživé ovzduší „přechodné epochy“, kdy se v ruské společnosti naléhavě pociťovala potřeba nových lidí, kteří by dokázali svrhnout vládnoucí společenský řád a odstranit tak útlak a prázdnotu života, v němž „žádný den o sobě nic neznamená, nýbrž slouží jen za předvečer příštího dne“.
V ruské společnosti 50. let 19. století nemohl Turgeněv najít materiál pro vytvoření aktivního hrdiny, u něhož by se touha po dobru mohla uplatnit v praktické činnosti, a proto učinil hrdinou románu cizince – Bulhar Insarov, oddaný myšlence osvobození své vlasti, byl vzorem hrdiny-bojovníka nejen proti národnostnímu útlaku, nýbrž proti každému útlaku vůbec. V postavě Jeleny, šlechtické dívky, která zpřetrhala pouta konvenční morálky a vyšla z těsného okruhu domácích starostí a povinností na široké pole společenské činnosti, vytvořil, Turgeněv typ „nového člověka ruského života“.