Pohorská vesnice je román české spisovatelky Boženy Němcové z roku 1855. Děj románu se odehrává v malé podhorské vesnici blízko německých hranic. Němcová zde líčí život prostých obyvatel vesnice, kde panuje hrabě Břenský, a krásně vykresluje charaktery jednotlivých postav. Nejdůležitější postavou ve vesnici je bezesporu Bába, která ví vše, pomáhá lidem léčit její nemoci, rodit děti a podobně. Bába má dvě dcery, z nichž jedna je již vdaná a má děti. S ní žije v chalupě stále svobodná Dorla a její slepý bratr Józa, který umí nádherně hrát na housle a překrásně zpívat. Hraběnka se ujala dívky jménem Jelenka, která je jejímu synovi Hanušovi sestrou. Hraběnka i hrabě jsou mírumilovní lidé a na srdci jim leží pouze prospěch vesnice.