Autor nezapomíná odkud vyrostl, snaží se vyjádřit poetiku rodného jihomoravského kraje, s níž cítí se bytostně spojen. Zatímco první verše sbírky mají silný sociální akcent (Tvář na hladině, Posmrtný odlitek tatínkových rukou), ve druhé části autor přechází k závažným událostem mezinárodního rozsahu (Chilský student vypravuje, Helsinky 1975). Vyhlídalovi nechybí lyrický projev, avšak umocňuje ho výrazy, které většinou případný lyrický podtext odsunují do pozadí.