Básnické sbírky tohoto svazku jsou obrazem autorova vnitřního citového života v letech 1885 až 1905. Milostná lyrika plná radostných dojmů v první sbírce (Čarovná zahrada) je vystřídána ve druhé (Překročen zenit) básněmi s nádechem rezignace a skepse i úvahami zahrnujícími nejen vlastní svět básníkův, ale i svět ostatních lidí. Třetí sbírka (Rok básníkův) je lyrickým deníkem jednoho roku a poslední (Svlačce na úhoru) obsahuje vedle intimní lyriky s tóny smírného vyrovnání i básně inspirované dojmy z přírody a cest.