Do roku 2016 jsem se živil tesařinou.  Pak jsem si otevřel Mercatino – věci z druhé ruky, které mám do dnešního dne. Je to takový splněný sen, který si začal žít svým vlastním životem. Do dnešního dne mnoho lidí nechápe co vlastně dělám a o co se snažím. Vlastně se jim ani nedivím, protože občas to přestávám chápat také.  Nastávají okamžiky v průběhu času (koronavirova uzávěra), kdy mám pocit, že si toho Mercatino žádá po mně až příliš, ale nakonec je to vždy dobré.

Víte, že v Olomouci jsou již čtyři zavedené antikvariáty a několik bazarů? Mercatino hledá novou cestu a snaží se tvořit prostor. Práce s prostorem je velmi důležitá a kladu na to velký důraz, protože prostor je velmi vzácný. Nejsem si úplně jistý, jestli si Mercatino tvoří prostor samo, anebo jej tvořím já. Občas mám pocit, že můj obchod je živoucí organismus a začíná mít vlastní vůli. Vztah k Mercatinu už mám velmi blízký. Jsem s obchodem jedno tělo a jedna duše.  Na začátku jsem měl pouze knihy,  ale teď máme skoro všechno, co se dá prodat a souvisí to s kulturním dědictvím společnosti ve které žiju.

V Mercatinu se člověk učí prodávat věci přímo lidem. Časem prodavač vždy zjišťuje, že neprodává jenom věci, ale i sebe samého. 

Mercatino dělám jinak, soustřeďuju prodej v kamenném obchodě.  V 21. století skoro šílená věc, ale dokážu to dělat prakticky sám (v každém případě jen díky systému ContOS).  Mám skvělé zákazníky, od kterých se učím jakým způsobem se dívat na staré věci, knihy a na svět kolem sebe.

Za kamenný obchod jsem rád, je to krásná práce, která je pro mě i životní cestou. Velké množství nedostatků, které Mercatino mělo na začátku se vypilovalo a teď je to dobrý obchod, který dává lidem příležitost jak dobře prodávat a také zároveň místo kde mohou velmi dobře nakupovat.